Drobnosti a chybičky - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

20. prosince 2006, 00.00 | V minulém dílu našeho seriálu o programování ve vývojovém prostředí Cocoa jsme víceméně dokončili podporu drag&drop v naší aplikaci, na níž se učíme implementovat naše vlastní objekty view. Řekli jsme si ale, že v současné podobě aplikace obsahuje několik chyb a nedodělků, a slíbili jsme si, že se na ně dnes podíváme blíž.

V minulém dílu našeho seriálu o programování ve vývojovém prostředí Cocoa jsme víceméně dokončili podporu drag&drop v naší aplikaci, na níž se učíme implementovat naše vlastní objekty view. Řekli jsme si ale, že v současné podobě aplikace obsahuje několik chyb a nedodělků, a slíbili jsme si, že se na ně dnes podíváme blíž.

Taháme vše!

První z chyb spočívá v tom, že kdykoli "táhneme" grafické objekty z našeho view, vždy bereme všechny. To je ovšem nelogické – smysl by dávalo táhnout všechny pouze v případě, že žádný objekt není vybraný; pokud však některý z grafických objektů vybraný je, táhnout pouze ten.

Je ostatně zřejmé, že to při programování bylo naším úmyslem: užíváme přece naší pomocné metody copyToPasteboard:, jež je naprogramována takto:

-(NSPasteboard*)copyToPasteboard:(NSPasteboard*)pboard {
  ...
  NSArray *a=lines;
  if (selection<[lines count])
    a=[NSArray arrayWithObject:[lines objectAtIndex:selection]];
  ...
}

Jak je tedy možné, že to "nefunguje"?

Ale snadno: zapomněli jsme jaksi, že chceme-li táhnout, musíme nejprv tlačítko myši stisknout – a stisknutí tlačítka myši automaticky (není-li stisknut žádný modifikátor) zruší výběr, jako součást přidání nové čáry! To rozhodně nechceme; upravíme tedy naši metodu mouseDown: tak, aby se to nedělo. To je velmi jednoduché – stačí do podmínky, v níž testujeme, zda není stisknutý modifikátor "shift", přidat také podmínku na modifikátor "alt", který nám slouží pro inicializaci tažení:

-(void)mouseDown:(NSEvent*)evt {
  if ([evt modifierFlags]&(NSShiftKeyMask|NSAlternateKeyMask))
    [self setNeedsDisplay:YES];
  else {
    NSBezierPath *bp=[NSBezierPath bezierPath];
    [bp moveToPoint:[self convertPoint:
      [evt locationInWindow] fromView:nil]];
    [lines addObject:bp];
    selection=1e6;
  }
}

Lepší kreslení

Úprava z minulého odstavce funguje správně v tom smyslu, že zkusíme-li nyní táhnout po označení, skutečně se do druhé aplikace zkopíruje či přenese (nebo smaže, "táhneme-li do koše") pouze zvolená čára; jen v případě, že nic označeného nebylo, se použijí všechny. To by bylo v pořádku.

V pořádku ovšem není to, že při vlastním tažení vždy obrázek, který táhneme za myší, obsahuje čáry všechny; co horšího – po poslední úpravě naše kreslicí rutina "neví", že táhneme a nepřidáváme novou čáru – takže tažený obrázek dokonce obsahuje i červenou "nově napojenou čáru", jež ve skutečnosti neexistuje!

Abychom to napravili, musíme vhodným způsobem vylepšit kreslicí rutinu – a také jí musíme dát nějak na vědomí, zda ji voláme pro vykreslení taženého obrázku, či zda je volána normálně knihovním kódem pro zobrazení obsahu okna. K tomu bychom mohli užít řadu možností; asi nejjednodušší je zavést konvenci, že při speciálním volání zadáme prázdný obdélník jako argument metody.

Volání by pak prostě vypadalo takto (jedinou změnou oproti minulému stavu je právě argument zprávy drawRect:)

-(void)mouseDragged:(NSEvent*)evt {
  if (([evt modifierFlags]&NSAlternateKeyMask)
    && [lines count]) {
    NSImage *img=[[[NSImage alloc]
      initWithSize:[self bounds].size] autorelease];
    [img lockFocus];
    [self drawRect:NSZeroRect]; // <----------
    [img unlockFocus];
    [self dragImage: ... ... ];
  } else [self setNeedsDisplay:YES];
}

Kreslení naproti tomu budeme muset přepsat trochu zásadnějším způsobem – mohlo by nyní vypadat kupříkladu takto:

-(void)drawRect:(NSRect)rect {
  [[NSColor whiteColor] set];
  if (NSIsEmptyRect(rect)) {
    NSRectFill([self bounds]);
    [[NSColor blueColor] set];
    if (selection<[lines count])
      [[lines objectAtIndex:selection] stroke];
    else
      for (id o,en=[lines objectEnumerator];o=[en nextObject];)
        [o stroke];
  } else {
    NSRectFill(rect);
    unsigned n=0;
    ... původní kód ...
  }
}

(Otázka pro bystré čtenáře: proč je to zcela bezpečné, dokonce i v případě, že by knihovní kód z nějakého podivného důvodu někdy naši kreslicí rutinu čirou náhodou zavolal s prázdným obdélníkem?)

Lokální přenos maže!

Výše uvedené opravy skutečně fungují – nyní se korektně "táhne" buď vše nebo jen vybraná čára, na taženém obrázku skutečně vidíme co táhneme, a rozpracovaná čára se nám v něm nijak "neplete"; tak dalece by bylo vše v pořádku.

Pokusíme-li se však přetáhnout objekty "sami do sebe", se zlou se potážeme: vše totiž ... zmizí! Jak je to možné?

Po chvilce přemýšlení si uvědomíme, že se jedná vlastně o dvě chyby, spojené dohromady:

• při přemístění čar "sami do sebe" nejprve čáry vložíme, a pak teprve "staré" mažeme. Zde je ovšem právě čertovo kopýtko, podobné problému, který jsme řešili v prvém odstavci: jelikož vložení čar zruší selekci...
• ... a jelikož po přemístění (nebo vyhození do koše) nerušíme pouze skutečně tažené objekty, nýbrž aktuální obsah ...

zrušíme samozřejmě všechno, včetně čar, jež jsme před malou chvilkou vložili!

Zde není pomoc tak docela snadná, neboť standardní metoda draggedImage:endedAt:operation: nám neumožňuje zjistit, zda jsme tažení ukončili v témže nebo jiném objektu, a nenabídne nám dokonce ani schránku, v níž jsou tažené čáry uloženy. Nezbývá tedy, než si pomoci jinak: ve chvíli, kdy tažení spouštíme, si zapamatovat, které čáry táhneme – a právě ty a žádné jiné pak případně zrušit.

Přidáme tedy pomocnou proměnnou draggedLines:

@interface View:NSView {
  NSMutableArray *lines;
  unsigned selection;
  NSArray *draggedLines;
}
@end

a nastavíme její obsah ve chvíli, kdy tažení spouštíme (při této implementaci samozřejmě čáry "zbytečně" ukládáme i před běžným kopírováním; šlo by tomu zabránit, ale nestojí to za to):

-(NSPasteboard*)copyToPasteboard:(NSPasteboard*)pboard {
  [pboard declareTypes:[NSArray arrayWithObject:PBType]
    owner:nil];
  NSArray *a=lines;
  if (selection<[lines count])
    a=[NSArray arrayWithObject:[lines objectAtIndex:selection]];
  [pboard setData:[NSArchiver archivedDataWithRootObject:a]
    forType:PBType];
  [draggedLines release]; // <----------
  draggedLines=[a copy];  // <----------
  return pboard;
}

Pak už je samozřejmě snadné upravit vhodným způsobem metodu, jež po tažení, jež skončilo operací "přemístění" či "rušení" čáry, opravdu smaže:

-(void)draggedImage:(NSImage*)image endedAt:(NSPoint)pt
  operation:(NSDragOperation)operation {
  if ((operation==NSDragOperationGeneric ||
       operation==NSDragOperationDelete) && [lines count]) {
    [lines removeObjectsInArray:draggedLines];
    [self setNeedsDisplay:YES];
  }
}

A je to – nyní již můžeme bez obav čáry přemísťovat nejen mezi různými aplikacemi, ale i lokálně.

Ovšem... neměli bychom při lokálním přemístění mít možnost čáru umístit na odlišné souřadnice? Samozřejmě ano – takovouto úpravu však již můžeme ponechat jako snadné cvičení :)