Lepší práce s myší - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

13. listopadu 2006, 00.00 | Minule jsme se začali zabývat schopností views – podtříd třídy NSView – reagovat na nejrůznější události, generované pomocí vstupních zařízení. Sestavili jsme si také velmi jednoduchou kreslicí aplikaci, jež právě tohoto mechanismu využívá; dnes ji trochu vylepšíme a ukážeme si, kterak v Cocoa zpracovat některé další události, spojené s myší.

Minule jsme se začali zabývat schopností views – podtříd třídy NSView – reagovat na nejrůznější události, generované pomocí vstupních zařízení (přesněji řečeno se jedná o standardní schopnost responderů – podtříd třídy NSResponder –, ale jelikož každé view je díky dědičnosti zároveň responderem, a protože se v našem seriálu o programování v prostředí Cocoa nyní soustředíme právě na views, nevadí, nebudeme-li to rozlišovat).

Sestavili jsme si také minule velmi jednoduchou kreslicí aplikaci, jež právě tohoto mechanismu využívá; dnes ji trochu vylepšíme a ukážeme si, kterak v Cocoa zpracovat některé další události, spojené s myší.

Nejprve drobné vylepšení

Minule jsme pro jednoduchost a přehlednost "datový model" naší aplikace navrhli extrémně triviální: jednalo se o pole, jehož objekty byly dvojice bodů, representující jednotlivé čáry.

Dnes tento model trochu vylepšíme, abychom měli k dispozici bohatší podporu pro další rozšiřování: namísto dvojic bodů budeme v poli udržovat přímo Bézierovy křivky (jež, jak víme, dokáží stejně dobře representovat jednoduchou čáru od-do jako jakýkoli složitější tvar).

Bézierova křivka navíc může representovat i pouhý bod (pak se samozřejmě nijak nevykreslí, avšak data v ní jsou uložena); proto můžeme zrušit naši pomocnou proměnnou "start". Rozhraní našeho "view" se nám tedy dokonce zjednoduší, a bude vypadat takto:

@interface View:NSView {
    NSMutableArray *lines; // instances of NSBezierPath
}
@end

Implementaci samozřejmě musíme trochu upravit, změny však budou triviální – mohli bychom si to dát jako jednoduché cvičení pro pozornější čtenáře; nečtěte dále a zkuste to sami!

Pro ty, kdo zatím nejsou s prací s Bézierovými křivkami tak zkušení, uvedeme příklad jedné možné implementace: pro lepší přehlednost přemístíme alokaci pole lines do metody initWithFrame: – to je vhodné si zapamatovat, views jsou vždy inicializována touto metodou, jejímž argumentem je obdélník, do nějž view patří, v souřadnicích nadřízeného view (to samozřejmě platí s výjimkou případů, kdy jsou views načítána z archivu – pak se ovšem namísto initWithFrame: použije standardní initWithCoder:). Nu, a kompletní implementace by mohla vypadat kupříkladu takto:

@implementation View
-initWithFrame:(NSRect)frame {
  if (!(self=[super initWithFrame:frame]))
    return nil;
  lines=[[NSMutableArray alloc] init];
  return self;
}
-(void)dealloc {
  [lines release];
  [super dealloc];
}
-(void)mouseDown:(NSEvent*)evt {
  NSBezierPath *bp=[NSBezierPath bezierPath];
  [bp moveToPoint:
    [self convertPoint:[evt locationInWindow]
    fromView:nil]];
  [lines addObject:bp];
}
-(void)mouseUp:(NSEvent*)evt {
  [[lines lastObject]
    lineToPoint:
      [self convertPoint:[evt locationInWindow]
    fromView:nil]];
  [self setNeedsDisplay:YES];
}
-(void)drawRect:(NSRect)rect {
  [[NSColor whiteColor] set];
  NSRectFill(rect);
  [[NSColor blueColor] set];
  for (id o,en=[lines objectEnumerator];o=[en nextObject];)
    [o stroke];
}
@end

To je celé; aplikace nyní funguje stejně jako předtím, avšak bude snazší v ní podporovat další události myši – a hned se do toho také pustíme!

Tažení

Asi nejošklivější nevýhodou našeho skvělého kreslicího programu v jeho současné podobě je to, že nedokáže zobrazovat průběžně právě kreslenou linku. Není to ale nic složitého: potřebujeme jen říci frameworku, aby nás informoval o tom, že právě probíhá tažení myši – tj. mění se její poloha, přičemž je její tlačítko stisknuté.

K tomu slouží další metoda, mouseDragged:; její obsah bude triviální – pouze si vyžádáme překreslení našeho view, o vše ostatní se postaráme za chviličku v kreslicí metodě:

-(void)mouseDragged:(NSEvent*)evt {
    [self setNeedsDisplay:YES];
}

Kreslení bude jen docela nepatrně složitější. Uvědomme si, co vlastně tady chceme:

• zjistit, zda právě v našem "view" probíhá tažení;
• ano-li, nakreslit – nejspíše jinou barvou – čáru od výchozího bodu poslední Bézierovy křivky (již jsme si do pole uložili v metodě mouseDown:) k současné pozici.

Na to potřebujeme dvě věci: přístup k výchozímu bodu dané Bézierovy křivky – to jsme sice "zatím nebrali", avšak je to jednoduché, stačí použít její standardní zprávu currentPoint –, a také znát poslední událost (tedy objekt třídy NSEvent, naposledy přijatý jako argument některé z "eventových" metod), abychom z ní mohli zjistit, zda právě probíhá tažení, a kde je zrovna nyní myš.

Samozřejmě, mohli bychom si udělat další instanční proměnnou, ukládat do ní události v "eventových" metodách... jenže taková věc je zapotřebí velmi často, a pokud je něco běžná operace, návrháři Cocoa to vědí, a postarali se o to, aby to šlo velmi pohodlně a bez zbytečné námahy. Zde je "finta" v tom, že každé okno si vždy pamatuje poslední událost, jež v něm byla zpracována; stačí tedy zjistit ve kterém jsme okně (to každé view samozřejmě "ví", a odpoví byvši dotázáno zprávou window), a poslat mu standardní zprávu currentEvent.

Nyní již víme dost na to, jak metodu drawRect: vylepšit:

-(void)drawRect:(NSRect)rect {
  ... // dosavadní kód
  [[NSColor redColor] set];
  NSEvent *evt=[[self window] currentEvent];
  NSPoint pt=[self convertPoint:
    [evt locationInWindow] fromView:nil];
  if ([evt type]==NSLeftMouseDragged &&
    NSPointInRect(pt,[self bounds]))
    [NSBezierPath strokeLineFromPoint:
      [[lines lastObject] currentPoint] toPoint:pt];
}

A to je vše, hned si můžeme vyzkoušet, jak to hezky funguje!

Za zmínku snad stojí jen to, proč vedle typu události (NSLeftMouseDragged) ještě zjišťujeme, zda je aktuální pozice uvnitř našeho view? Inu, to proto, abychom nekreslili "dočasnou" červenou čáru při jiném tažení – kupříkladu pokud uživatel mění velikost okna tažením za jeho pravý dolní roh.

Přepínače

Velice často při zpracování událostí potřebujeme znát stav přepínačů (tedy kláves Command, Shift, Control či Alt), a podle něj chování aplikace (resp. aktuálního view modifikovat). Proto je k dispozici v rámci třídy NSEvent metoda modifierFlags, jež vrátí stav přepínačů ve chvíli, kdy k události došlo.

Pojďme si ukázat praktické využití: v současnosti, kdykoli zahájíme stisknutím klávesy tažení, vytváříme novou Bézierovu křivku. Upravíme-li však aplikaci tak, aby se, držíme-li stisknout klávesu Shift, nová křivka nevytvořila (jen si vyžádáme překreslení, abychom aktuální stav viděli), získáme samozřejmě novou příjemnou službu: s klávesou Shift se díky tomu bude kreslit nový segment lomené čáry, připojené k čáře minulé!

-(void)mouseDown:(NSEvent*)evt {
  if ([evt modifierFlags]&NSShiftKeyMask)
    [self setNeedsDisplay:YES];
  else { // to již známe:
    NSBezierPath *bp=[NSBezierPath bezierPath];
    [bp moveToPoint:
      [self convertPoint:[evt locationInWindow]
      fromView:nil]];
    [lines addObject:bp];
  }
}

Význačné obdélníky a změny kursoru

Další velmi často používaný typ události je "vjetí myší do daného obdélníku", případně "vyjetí myši z daného obdélníku". Ačkoli v zásadě může sloužit k řadě nejrůznějších účelů, daleko nejčastěji se používá pro změny kursoru, závisející na tom, nad jakým objektem se myš právě nalézá.

Knihovny Cocoa nabízejí několik úrovní, na nichž lze tyto události zpracovávat; my si ukážeme tu nejvyšší a nejpohodlnější, v níž zpracování událostí jako takových ponecháme na knihovním kódu, a pouze určíme požadované obdélníky a kursory. V našem případě jediný obdélník a jediný kursor, neboť se jen postaráme o to, aby kursor myši uvnitř našeho view měl namísto klasické šipky formu křížku.

Rozhraní na této vysoké úrovni je velmi jednoduché: stačí ve view implementovat metodu resetCursorRects; tu knihovní kód zavolá kdykoli je zapotřebí přepočítat pozice význačných obdélníků (např. po změně velikosti našeho view). Uvnitř ní pak určíme požadované obdélníky a kursory – samozřejmě v "naší" souřadné soustavě – pomocí zpráv addCursorRect:cursor: – asi takto:

-(void)resetCursorRects {
    [self addCursorRect:[self bounds] cursor:[NSCursor crosshairCursor]];
}

Ne že by se s myší nedala dělat ještě další kouzla; ta si však již necháme na jindy, a příště se pro změnu podíváme na to, kterak v rámci instancí třídy NSView pracovat s událostmi, generovanými pomocí klávesnice.