Xcode 4: práce s cíli - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

22. června 2011, 00.00 | V minulém dílu našeho seriálu jsme si podrobně vysvětlili, co je to projekt a cíl; naučili jsme se pracovat s odkazy na soubory, jež projekt obsahuje, i s atributy vlastního projektu. Dnes se soustředíme na cíle.

Ukázali jsme si, jak se dostat k nastavení atributů projektu – připomeňme, že stačí vybrat vlastní projekt ve sloupci Navigátor, a případne zvolit vedle ikonu projektu –, a také jsme si řekli, že zde má pro nás v tuto chvíli smysl jen jediné nastavení, "Deployment Target" v záložce "Info. Dnes se pustíme do práce s nastavením cíle; to, jak uvidíme, je daleko složitější.

Poznamenejme, že různé typy cílů mají nastavení v některých detailech odlišné. My se nyní soustředíme na cíl typu "aplikace pro iOS", kde si budeme moci ukázat většinu podstatných záležitostí; ostatní typy cíle – např. statická knihovna – mívají nastavení spíše jednodušší. Pokud tedy neuvedeme jinak, budeme v následujícím textu automaticky předpokládat, že cíl, s nímž pracujeme, je "iOSovou aplikací".

Záložky editoru cílů

Zatímco editor projektu měl záložky pouze dvě – a nás z nich zajímala jen ta prvá, druhou – "Build Settings" – jsme klidně přeskočili (příště se dozvíme, proč jsme si to mohli dovolit), v editoru cílů je záložek daleko více. V našem případě jich je pět, a přinejmenším čtyři z nich jsou natolik důležité, abychom se jimi zabývali podrobněji:

• "Summary" obsahuje ta nejdůležitější nastavení, pro něž se u Apple rozhodli připravit specializovaný editor: všechna jsou alternativně přístupná i odjinud, ale méně pohodlným způsobem. Nalezneme zde kupříkladu verzi cíle nebo aplikační ikonu;

• "Info" je editor souboru "Info.plist", který obsahuje základní informace o aplikaci: jeho prostřednictvím určujeme takové věci jako vzhled stavového řádku apod.;

• "Build Settings" jsou všechna nastavení a atributy, podle nichž se sestavování výsledného produktu řídí: jsou zde tedy věci jako přepínače pro překladač či linker, volba překladače (LLVM nebo GNU C), a přemnoho dalších. Asi nejdůležitější z nastavení – osobně nechápu, proč není v "Summary" – je volba profilu pro podepisování kódu;

• "Build Phases" popisuje krok po kroku sestavení výsledného produktu: zde je určeno, které zdrojové soubory se přeloží, které pomocné soubory budou uloženy do aplikace apod.;

• jedině záložku "Build Rules" si prozatím můžeme dovolit zcela ignorovat. V ní jsou pravidla, spojující typy souborů s adekvátním způsobem zpracování – např. "zdrojový kód ObjC se přeloží překladačem C" nebo "soubor XIB se převede na NIB" apod. Tato pravidla zpravidla nebývá zapotřebí měnit.

Obsah prvých dvou záložek si popíšeme dnes; na třetí – asi nejsložitější ze všech, ale velmi důležitou – se podíváme příště.

Summary

V prvé ze záložek – "Summary" – nalezneme několik důležitých nastavení:

• Identifier je identifikátor, specifický pro danou aplikaci; z mnoha důvodů je důležité, aby byl opravdu unikátní: slouží mj. např. pro volbu profilu, jímž se aplikace podepisuje; používáme-li služby typu "Game Kit" nebo "In-App Purchase", jsou vázány právě na tento identifikátor; určuje také identitu aplikace pro přístup k uživatelským nastavením apod. Typicky zde používáme reversní DNS; namísto "com.yourcompany" tedy bude něco jako "cz.mujmac" apod.

• Version je prostě verse. U běžných aplikací se pouze zobrazuje; důležitá ale je u frameworků a také v souvislosti s AppStore;

• položku Devices vidíme pouze u cílů pro iOS, kde je důležitý typ zařízení, pro něž je daná aplikace určena. Můžeme zde v současnosti zvolit iPhone (což zahrnuje také iPod Touch), iPad, nebo Universal pro libovolné zařízení;

• pomocí položky Deployment Target můžeme pro tento konkrétní cíl překrýt nastavení v projektu, jež jsme si podrobně popsali na konci minulého dílu;

• velmi důležitý (ačkoli jen málokdy měněný) je obsah položky Main Interface: to je jméno NIBu, který se automaticky načte při spuštění aplikace. Právě tento NIB určuje vše ostatní – včetně např. aplikačního delegáta; připomeňme detailní rozbor obsahu projektu a funkce jeho jednotlivých prvků ze samého začátku práce s iOSem; ten platí dosud bez jakékoli změny;

• zbývající položky – Device Orientations, App Icon, a na obrázku neviditelné Launch Images – jen nabízejí pohodlný způsob, jak nastavit odpovídající položky v souboru "Info.plist", a v případě obrázků zároveň přidat odpovídající soubory do projektu s automatickou kontrolou jejich typů a velikostí.

Info

Ve druhé záložce je specializovaný editor souboru "Info.plist". Nejprve si řekneme něco o tomto souboru obecně, opět pro ty, kdo nesledují náš seriál důsledně od začátku.

Součástí každé aplikace (a také mnoha jiných objektů, jimiž se v současnosti nezabýváme) jak v Mac OS X, tak i v iOSu, je soubor "Info.plist". V něm jsou uloženy nejrůznější atributy dané aplikace, pro něž je z různých důvodů zapotřebí, aby byly operačnímu systému známy ještě před prvním spuštěním: jedná se o jméno, ikonu a verzi (jež se mohou různým způsobem zobrazovat), o schopnosti aplikace – včetně datových typů a URL, s nimiž dokáže pracovat (na základě nichž se operační systém rozhoduje, kdy a jak aplikaci spustit), apod. Operační systém při startu (nebo přihlášení uživatele v Mac OS X) načte soubory Info.plist všech dostupných aplikací, a podle toho pak dále pracuje.

Ačkoli by bylo poměrně logické, kdyby všechna adekvátní nastavení byla uložena v projektu a soubor Info.plist se generoval až při sestavování aplikace, z historických důvodů tomu tak není (firma Apple to kdysi v některé z versí Xcode zkusila a fungovalo to velmi špatně). Namísto toho je proto v projektové složce uložen vzor souboru Info.plist, a v projektu je pouze jeho jméno (kde přesně si ukážeme příště, až se budeme zabývat záložkou "Build Settings"). Při sestavování aplikace pak Xcode tento vzor zkopíruje a doplní.

Z toho důvodu máme v současnosti k dispozici dva velmi podobné – ale ne zcela totožné – editory tohoto souboru. Prvý z nich se otevře pokud jednoduše v Navigátoru klepneme na položku "Info.plist" (jež zde samozřejmě representuje onen zmíněný vzor). Druhý – o něco bohatší co do míry služeb – pak je k dispozici právě zde, v záložce "Info" zvoleného cíle:

My jsme se průběžně setkali s řadou konkrétních nastavení, ukládaných do těchto souborů a některé další si ještě ukážeme; kompletní seznam je velmi dlouhý a lze jej nalézt ve standardní dokumentaci. Povšimněme si, že řadu položek obvykle neupravujeme přímo v tomto editoru (ačkoli to samozřejmě je možné, chceme-li), ale spíše využijeme záložky "Summary": "Bundle identifier", "Bundle Version", "Main nib file base name", "Icon files" nebo "Supported interface orientations".

Editor, který Xcode nabízí, není nejpohodlnější. Označíme-li některý z řádků – na minulém obrázku je to řádek "InfoDictionary version" – zobrazí se na něm ovládací prvky. Pomocí šedého + v kroužku můžeme přidat nový řádek; pomocí - naopak ten zvolený zrušíme (tyto dva ovladače se objeví i v případě, že jen umístíme myš nad řádek aniž bychom jej vybrali).

Klepnutím do textu jej můžeme měnit; v levém sloupci to mívá málokdy smysl, ale v pravém mnohdy ano. Klepnutím na dvojici malých šipek nahoru a dolů se otevře nabídka standardních hodnot, jež Xcode pro dané místo zná: v levém sloupci tedy uvidíme seznam všech standardně podporovaných položek, jež se do souboru Info.plist běžně vkládají; v pravém pak možné hodnoty pro tu právě zvolenou:

Konečně pak je vhodné vědět, že Xcode "švindluje": nezobrazuje nám skutečné hodnoty, uložené v souboru Info.plist, nýbrž jejich "překlad do angličtiny". Chceme-li, můžeme si zobrazení skutečných hodnot vyžádat pomocí příkazu "Show Raw Keys/Values" z kontextové nabídky; pak uvidíme, co je skutečně obsahem daného souboru – srovnejte následující obrázek s tím předminulým:

Pokud se nám práce v tomto editoru zdá nepohodlná (což skutečně je) a pokud nám nevadí práce přímo se skutečnými hodnotami, můžeme s výhodou využít právě toho, že vzor souboru "Info.plist" je součástí projektové složky. Najdeme si jej v Navigátoru, a pomocí kontextové nabídky jej otevřeme službou "Open As / Source Code"; pak budeme mít možnost upravovat jeho obsah jako obyčejný text ve formátu XML – opět můžete srovnat obsah tohoto a minulého obrázku: