Xcode4: taje editoru - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

3. srpna 2011, 00.00 | Dnes se v našem seriálu pustíme do novinek, jež přináší editor zdrojového kódu v Xcode 4; začneme poněkud zmatenou podporou práce s více dokumenty najednou.

V minulém díle jsme si vysvětlili, k čemu slouží "Build Rules", a ukázali si také, jak s nimi pracovat. Tím jsme uzavřeli část věnovanou nastavení cílů a projektu samotného; nyní se budeme chvíli věnovat tomu, s čím většina programátorů tráví většinu času – editoru zdrojového kódu.

Jak už dávno víme (a jak nakonec zůstává stejné od doby Xcode 3), editor můžeme otevřít prostě tak, že požadovaný zdrojový soubor vybereme v levém sloupci "navigátoru". Známe už také možnosti otevření editoru v samostatném okně nebo v některém z panelů (ukázali jsme si to v odstavci "Navigátor" v díle z 8. června) – ale co přesně tyto panely obsahují a jak se s nimi pracuje? Tomu se budeme věnovat právě teď.

Připomeňme zběžně, jak tomu bylo v Xcode 3: pomocí dvou miniaturních ikonek při horním okraji pravého posuvníku bylo možné libovolný panel rozdělit na dva – nebo naopak takovýto extra panel uzavřít. Každý z panelů pak mohl zobrazovat jiný zdrojový soubor (což bylo šikovné zvláště ve chvíli, kdy jsme chtěli pracovat v jediném okně zároveň s rozhraním a implementací), nebo odlišný pohled do téhož zdrojového souboru (to se naopak hodilo u delších programů, když bylo zapotřebí sledovat zároveň dva úseky kódu v různých, od sebe vzdálených místech).

Xcode 4 tyto služby nabízí také; jejich uživatelské rozhraní však je do značné míry odlišné. Programátoři Apple se pokusili systém vylepšit tak, aby "inteligentně" dělal to, co právě programátor potřebuje, aniž by bylo zapotřebí mu to explicitně říci; v praxi to ale – jako většina umělé inteligence – moc nefunguje.

Služby příkazové lišty, část poslední

Hned zpočátku jsme si také ukázali funkci ikonek a ostatních prvků příkazové lišty (jež je, jak víme, v Xcode 4 neměnná vinou poněkud absurdního "itunesového" zobrazení stavu projektu uprostřed); jen velmi stručně jsme ale přešli trojici ikonek, jež řídí právě zobrazení zdrojového textu v editoru:

Panely editoru se primárně řídí právě pomocí této trojice ikonek. Je-li – jako na obrázku – aktivovaná levá, editor má vždy pouze jediný panel (takže v jednom okně vidíme pouze jediný zdrojový soubor).

Druhá z nich, jež na první pohled vzdáleně připomíná symbol radiačního ohrožení, se nazývá "asistent", a přepne právě do režimu více panelů najednou (mimochodem, obrázek má ve skutečnosti symbolizovat Jeevesovu náprsenku s motýlkem u krku; to, že Asistent nemá hlavu, je příznačné: moc mu to nemyslí).

Třetí slouží pro práci se systémy správy zdrojového kódu jako je git nebo subversion; prozatím ji ponecháme stranou.

Asistenti a jejich roz(po)ložení

Standardně se po přepnutí do "asistenta" okno editoru rozdělí na dva panely, a to vertikálně: jakkoli všechny monitory, jež užívám, jsou širokoúhlé, podle mých zkušeností to je jen málokdy rozumně použitelné, a většinou je režim "nad sebou" daleko praktičtější. Naštěstí zde vývojáři Apple umožnili programátorům rozložení panelů řídit; slouží k tomu příkazy z nabídky "View / Assistant Layout":

Ikonky v nabídce naznačují nejen základní umístění "asistenta" oproti základímu zdrojovému souboru, ale také nabízejí volbu, jak se budou – vyžádáme-li si to – zobrazovat další panely: jak vidíme na obrázku, jsou možné všechny čtyři kombinace základních dvou možností

• "asistent" je vpravo od základního souboru – "asistent" je dole pod základním souborem;

• další "asistenti" se vytvářejí vertikálním dělením prvého – nebo horisontálním.

Záleží na velikosti a formátu okna, které používáme a také na tom, které souboru v "asistentech" zobrazujeme; vyzkoušejte si sami, která z variant je pro vás nejpohodlnější.

Jakmile je otevřen základní asistent, můžeme v jeho rámci vytvářet libovolné množství dalších panelů a zase je zavírat podobně, jako tomu bylo v Xcode 3 – odpovídající ikonky jsou opět v pravém horním rohu každého panelu, jen vypadají malinko odlišně:

Pomocí ikonky [+] můžeme panel rozdělit na dva; ikonka [x] naopak panel zruší. Oproti Xcode 3 ovšem není možné rozdělit na více panelů základní zdrojový soubor, dělit lze pouze "asistenty"; stejně tak nelze jediného asistenta uzavřít ikonkou [x] – zde je nutné přepnout režim pomocí ikon v příkazové liště, jak jsme si ukázali výše.

Je to trochu nekonzistentní; na druhou stranu aspoň získáme jednu výhodu – Xcode si rozložení "asistentů" pamatuje, takže po přepnutí do "jednopanelového" režimu a zpět o ně nepřijdeme. Ti, kdo pracují jen v jediném okně, to ocení; při práci ve více oknech, jež je nesrovnatelně pohodlnější, je ovšem výhoda zanedbatelná.

Obsah asistenta

Zatímco v Xcode 3 nově vytvořený panel vždy obsahoval stejný zdrojový soubor jako ten, z nějž jsme si jej vyžádali, v Xcode 4 se "asistent" snaží inteligentně zobrazovat to, co zrovna programátor potřebuje – např. rozhraní pokud máme v hlavním editoru implementaci apod. Jelikož firma Apple dosud nevyvinula telepatický modul, nepřekvapí, že to mnohdy neodpovídá realitě :)

Ikonka, umožňující rychlé přepínání mezi rozhraním a implementací, nabídka importovaných hlavičkových souborů a možnost zobrazit v panelu cokoli tažením na lištu v horní části bohužel zmizely.

Tažení nahradilo podivné okénko, jež navigátor zobrazí při klepnutí s kombinací Alt-Shift (jeho služby sjme si vysvětlili v odstavci "Navigátor" v dílu z 8. června) – po funkční stránce je to zhruba srovnatelné, jen to je daleko méně pohodlné.

Pro přepínání mezi rozhraním a implementací a řadou dalších "aktuálních" souborů máme k dispozici novou nabídku v levém horním rohu panelu pod podivnou ikonkou, sestávající z dvou řad teček – ta je k dispozici jak ve všech asistenčních panelech, tak i v hlavním editoru. Nabídka vypadá zhruba takto:

Podobně jako řada ostatních novinek Xcode 4, i tato služba je poněkud ambivalentní: možnost poměrně rychlého přístupu ke zdrojovým souborům rozděleným do skupin podle typů, jež vidíme na obrázku, je velmi příjemná; na druhou stranu ale použití rozevírací hierarchické nabídky je daleko méně pohodlné, než prosté klepnutí na ikonku. Alespoň že pro nejčastěji využívané přechody máme k dispozici klávesové kombinace – např. pro přechod na rozhraní z implementace a zpět (či přesněji na "counterpart", jichž někdy může být více) slouží kombinace ctrl-alt-šipka nahoru; všechny kombinace si můžeme najít (a chceme-li, změnit) v Předvolbách v panelu "Key Bindings".