Vazby mezi objekty v XIBech - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

14. září 2011, 00.00 | Minule jsme si ukázali podrobněji všechny inspektory, jež Xcode v režimu editace XIBů nabízí. Slíbili jsme si také, že dnes se podíváme na práci s vazbami mezi objekty.

Víme už, že – ponecháme-li prozatím stranou plnohodnotné objektové vazby ("bindings"), jež v iOSu nejsou k dispozici – vazby mezi objekty, jimiž je potřebujeme zabývat, jsou poměrně jednoduché; zahrnují vlastně jen

• tzv. "outlet", což je prostě atribut (typicky, ale ne nutně, instanční proměnná), obsahující adresu jiného objektu;

• tzv. "akce", což je zase "outlet", doprovázený proměnnou typu SEL a významem "zprávu, representovanou selektorem, poslat za určitých podmínek objektu, jenž je v 'outletu'"

Jak uvidíme níže, o nic jiného skutečně nejde; jen jediná "komplikace" (či chcete-li, jediné zvýšení flexibility oproti tomuto pohledu) spočívá v tom, že jak "outletů", tak i "akcí" můžeme za určitých podmínek navazovat více najednou.

Inspektor vazeb

Chceme-li si ověřit, jaké vazby ten který objekt v XIBu podporuje, použijeme inspektor, který jsme minule přeskočili: skrývá se pod celkem velmi logickou ikonkou šipky, a vypadá zhruba takto:

Jeho jednotlivé panely obsahují prvky, reprezentující odpovídající typy vazeb – Xcode tyto informace zjistí analýzou hlavičkových souborů (a v nejnovějších verzích vývojového prostředí – musím přiznat, že si teď nevybavuji, zda tuto možnost zavedlo Xcode 4.1 nebo beta 4.2; v Xcode 4.0 ještě není – i implementací):

• v panelu "Outlets" jsou jednoduché odkazy na ostatní objekty ("outlety"), typicky deklarované jako instanční proměnná nebo atribut s označením IBOutlet (k práci s vazbami v kódu se brzy vrátíme podrobněji). Kterýkoli z nich může obsahovat odkaz na libovolný objekt patřičné třídy;

• poměrně málo využívanou (a málo známou) možností jsou "Outlet Collections": to jsou atributy – opět obvykle, ale ne nutně, instanční proměnné – obsahující objekt třídy NSSet nebo NSArray s označením IBOutletCollection. Ty pak mohou obsahovat odkaz na libovolné množství objektů patřičné třídy;

• "Sent Events" je seznam událostí, jež u objektu dané třídy mohou vyvolat odeslání akce – na obrázku vidíme poměrně velmi bohatý seznam takových událostí pro tlačítko.

Zbývající trojice panelů je v jistém smyslu redundantní; usnadňuje ale velmi podstatným způsobem práci s XIBy a vazbami v nich. Obsahují totiž naopak vazby z ostatních objektů na tento, tedy:

• "Referencing Outlets" jsou 'outlety' ostatních objektů, jež obsahují právě odkaz na tento objekt;

• podobně je tomu s "Referencing Outlet Collections";

• a analogicky "Received Actions" ukazují, které objekty tomuto objektu posílají své akce.

Je vhodné zdůraznit určitý drobný, ale důležitý rozdíl mezi oběma "referencing" panely a panelem "received actions". Zatímco "referencing" nijak nesouvisí s vlastnostmi dané třídy – libovolný jiný objekt může ve svém "outletu" obsahovat odkaz na tento, bez jakýchkoli omezení, v panelu "Received Actions" vidíme právě všechny akce, jež tento objekt nabízí (deklarované v jeho rozhraní – a nově případně i jen v jeho implementaci – s označením IBAction).

Jinými slovy, možnosti dané třídy vidíme v panelech "Outlets", "Outlet Collections" a "Received Actions".

Její obsah – to, co lze v rámci editoru XIBů měnit – pak v panelech "Outlets", "Outlet Collections" a "Sent Events".

To proto, že "akce" je pasivní; objekt, který ji posílá, jen obsahuje obecný 'outlet' a selektor, ale definována je právě v objektu přijímajícím.

Jednoduché "drátování"

Asi nejjednodušší způsob sestavení jakékoli požadované vazby je tažení myší z "kolečka" při pravé straně inspektoru – můžeme vybrat prázdné i plné, a na stisknutí myší zareaguje zobrazením "+" – nad odpovídající objekt. Xcode zobrazí modrý "drát", který kolečko s objektem propojí; asi nějak takto:

Zvýrazňují se pouze objekty, jež patřičným způsobem připojit lze; je-li tedy např. "outlet" deklarován jako

@property (assign,nonatomic) IBOutlet UILabel *label;

pak se budou při tažení ignorovat všechny objekty, jež nejsou instancemi třídy UILabel (nebo některé z jejích podtříd).

Po uvolnění tlačítka myši se vazba uloží do XIBu. Konkrétní provedená akce samozřejmě závisí na tom, v jakém z panelů jsme kolečko vybrali:

• v panelu "Outlets" se prostě odkaz na cílový objekt uloží do zvoleného "outletu" (nebyl-li předtím "outlet" prázdný, nahradí ten minulý odkaz);

• v panelu "Outlet Collections" se odkaz přidá do seznamu k dříve existujícím;

• táhneme-li "drát" z panelu "Send Events", může být jeho cílem libovolný objekt, který obsahuje nějaké "akce"; po uvolnění tlačítka myši se zobrazí jejich nabídka, a my můžeme zvolit, ke které z nich událost, z jejíhož "kolečka" táhneme, připojit;

• podobně tomu je u obou "referencing" panelů – zde se ovšem po uvolnění tlačítka myši nabídne seznam "outletů" nebo "kolekcí outletů" cílového objektu, kam lze objekt, v jehož inspektoru jsme začali, vložit;

• konečně pak tažení z "Received Actions" může vést pouze nad objekty, jež samy obsahují nějaké události, schopné akci vyvolat – a po uvolnění tlačítka myši Xcode zobrazí seznam těchto událostí a nechá nám vybrat.

Alternativní možnosti

Xcode nabízí řadu jiných cest pro navázání požadovaného spojení, jež mohou být v konkrétním případě pohodlnější. Patří mezi ně

• klepnutí pravou klávesou na požadovaný objekt (nebo samozřejmě ekvivalentní klepnutí s přepínačem ctrl či dvěma prsty na trackpadu); to pro daný objekt otevře překryvný panel, obsahující inspektor vazeb, přímo na daném místě.

Chování tohoto panelu stojí za samostatnou poznámku: pokud klepneme mimo něj, automaticky se zavře. Pokud jej ale nejprve myší přemístíme (nebo změníme jeho velikost), zůstane na obrazovce tak dlouho, dokud jej nezavřeme pomocí "křížku" uvnitř; tak lze zároveň otevřít inspektory vazeb i pro více objektů najednou. Navíc jde o normální poctivé okno, jež můžeme na obrazovce umístit kamkoli: stačilo by tedy, aby tento inspektor šel přepínat i do ostatních režimů, a editor XIBů v Xcode by byl rázem mnohonásobně pohodlnější – bohužel, to v Apple nikoho nenapadlo :(

Další možnosti zahrnují

• přímé tažení mezi objekty: začneme-li táhnout nad některým z objektů s přidržením přepínače ctrl, Xcode "natáhne drát" stejně, jako kdybychom začali nad "kolečkem" v inspektoru. Při tomto "zrychleném" postupu se volí automaticky nejběžnější varianta; např. při tažení z tlačítka nemáme na vybranou mezi jeho "Send Events", ale automaticky se použije standardní "Touch Up Inside";

• otevřeme-li v jiném okně nebo v panelu "asistenta" hlavičkový soubor, můžeme táhnout "drát" přímo na "outlety" a "akce" ve zdrojovém kódu – bude to fungovat přesně stejně, jako kdybychom si je našli v inspektoru nebo zvolili z rozevírací nabídky:

• takto můžeme táhnout i nad prázdné místo ve zdrojovém kódu, a Xcode automaticky doplní potřebný "outlet" či "akci", spolu se souvisící funkčností (jako je @synthesize, uvolnění v metodě dealloc apod.). To je – jako většina generátorů kódu – naprosto skvělá věc pro předvádění možností vývojového prostředí, kde to oslní značným "wow faktorem"; v praxi při programování je to ale spíše nanic, protože jen málokdy je generovaný kód přesně takový, jaký skutečně chceme.

V nejnovějším Xcode dokonce v pruhu vlevo vedle zdrojového textu jsou "kolečka", jež umožní propojování "akcí" a "outletů" přesně týmž způsobem, jako výše popsaná "kolečka" v inspektorech. Valný smysl to v praxi nemá, mj. proto, že Xcode nedokáže korektně zpracovat naprosto běžné deklarace více atributů nebo instančních proměnných na jednom zdrojovém řádku, takže takto lze navazovat pouze prvou z nich (týmž omezením trpí i navazování "do zdrojového textu", ilustrované na minulém obrázku). Naopak velmi šikovnou vlastností nového vývojového prostředí je již zmíněná možnost navazovat přímo na "outlety" a "akce" v implementaci, aniž by bylo třeba je kopírovat do hlavičkových souborů.